|
|
Využití krajiny (Land use) ve vybrané lokalitě
Sekanina, Michal ; Plánka, Ladislav (oponent) ; Bartoněk, Dalibor (vedoucí práce)
Obsahem diplomové práce je studium využití krajiny v obci Lelekovice v souvislosti se softwarovými nástroji geografických informačních systémů. Práce se zabývá zpracováním a využitím historických mapových podkladů, leteckých měřických snímků a ortofotosnímků v softwaru ArcGIS Desktop a jejich využití pro vytvoření analýz vývoje krajiny. Součástí práce jsou grafické výstupy vývoje území.
|
|
|
Extrakce krajinných prvků z dat dálkového průzkumu
Ferencz, Jakub ; Kalvoda, Petr (oponent) ; Hanzl, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá klasifikačními metodami pro automatickou detekci různých krajinných prvků z kombinace snímků vysokého rozlišení a LiDAR dat. Hlavním cílem je představit další možnou metodu zpracování pro volně přístupná data, která může nahradit tradiční mapování pro specifické aplikace. Klasifikace snímků je metoda, která dělí snímek do různých kategorií a zajišťuje tak stálý a aktuální monitoring. V dnešní době, s přístupem k novým technologiím a softwarům, je možné postupně nahradit tradiční monitorovací postupy plně automatizovaným procesem, jehož výstupem jsou přesná a levná data. V tomto projektu je použita objektově orientovaná analýza snímků (OBIA) pro klasifikaci pěti terénních typů z použitých dat. Byl vyvinut a testován automatický klasifikační proces, který poskytuje 88 % úspěšnost správného přiřazení terénního typu. Následně, přenosnost tohoto postupu byla testována v jiné lokalitě s podobným úspěchem - přesnost správného přiřazení byla 87 %. Závěr práce se zabývá problémy, které se vyskytly v průběhu tvorby tohoto klasifikačního postupu a nastiňuje další varianty, které by bylo možné použít pro zlepšení celého procesu.
|
|
|
Vliv změn krajiny na erozní a odtokové poměry
Uhrová, Jana ; Toman,, František (oponent) ; Váchal,, JAN (oponent) ; Dumbrovský, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem práce je posoudit vliv změn využití krajiny na erozní a odtokové poměry. Za účelem posouzení byla vybrána dvě povodí (povodí Luhy a povodí Hubenovské nádrže) s odlišnou rozlohou a pedologickými charakteristikami. V povodích bylo porovnáno 26 krajinných pokryvů. Jednotlivé scénáře krajinných pokryvů jsou vyhodnoceny vždy ve čtyřech hlavních obdobích, padesátých a devadesátých letech dvacátého století, dnešního stavu krajiny v podobě podrobného každoročního zhodnocení od roku 2002 do roku 2013 a stavu návrhového. V povodích byly provedeny analýzy jak krajinného pokryvu, tak i geomorfologických, pedologických i hydrologických poměrů s využitím nástrojů geoinformačního systému (GIS). Pro samotnou kvantifikaci ztráty půdy byly využity dvě různé metody, metoda USLE s využitím programu Arc GIS a stanovení ztráty půdy modelem WEPP. K vyhodnocení odtokových poměrů pro stanovené závěrové profily rozhodující z hlediska tvorby soustředěného povrchového odtoku a jejich sběrných povodí bylo využito modelu DesQ-MAXQ. Vybrané scénáře krajinných pokryvů v povodí Luhy byly dále vystaveny skutečné srážkové události z roku 2009, která měla za následek povodňovou situaci v území. Na tomto povodí byl také sestaven srážko-odtokový model v prostředí HEC-HMS, i zde byly scénáře krajinného pokryvu podrobeny skutečné srážkové události. Vývoj změn využití krajiny v ploše povodí vodárenské nádrže Hubenov byl také posuzován i s ohledem na koncentraci látek v měřených profilech.
|
|
|
Vyhodnocení vlivu uspořádání krajiny na erozní a odtokové poměry povodí
Švandová, Tereza ; Sobotková, Veronika (oponent) ; Dumbrovský, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je zjistit, jaký vliv měly změny krajiny, a jejího využívání na erozi v povodí. V tomto případě je hodnoceno katastrální území Kamence u Poličky. Změny kultur a uspořádání polností jsou vyhodnoceny z roku 1954, kdy na sledovaném území nebylo zemědělské družstvo, a pozemky nebyly sjednoceny ve velké celky. Dále v roce 2015, kdy jsou změny ve využití krajiny značné, a pohled do budoucna. Využívání těžké mechanizace a špatné obdělávání půdy vede k jejímu zhutnění a tím ke zhoršení K faktoru. K vyhodnocení ztrát půdy jsem použila metodu USLE s pomocí programu ArcGIS.
|
|
|
Změny v krajině v povodí vodárenských nádrží Švihov a Vír I
Červeňanská, Karolína ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu krajinných změn pomocí indexu změny a indexu vývoje v povodí našich dvou klíčových vodárenských nádrží Švihov a Vír I za využití dat CORINE Land Cover a LUCC Czechia od doby jejich vzniku po současnost, a to zejména se zaměřením na vývoj krajiny v jednotlivých ochranných pásmech. Teoretická část práce je zaměřena na vodní nádrže, legislativní ukotvení ochrany vod a na vzájemné působení vodárenských nádrží, krajiny a člověka. Dále se práce se věnuje pojmu krajina a zejména vývoji krajiny a obyvatelstva na našem území od poloviny 19. století po současnost. Dále je popsán význam obou vodárenských nádrží včetně jejich fyzickogeografických charakteristik a historie vymezení ochranných pásem v jejich povodí. V praktické části jsou blíže upřesněny sledované časové horizonty, vybrané územní jednotky a jejich vymezení v rámci ochranných pásem. V kapitole Výsledky jsou popsány sledované změny v krajinném pokryvu, ve využití krajiny a změny v počtu obyvatelstva, a to jak na území celého povodí, tak blíže pro jednotlivá ochranná pásma ve všech sledovaných obdobích. Intenzita těchto změn v zájmových povodích je graficky znázorněna v mapových výstupech, které jsou přílohou této diplomové práce. Z výsledků vyplynulo, že v povodí vodní nádrže Švihov a VN Vír I byly...
|
|
|
Srážko-odtokové poměry v povodí s mozaikou orné půdy a lesních, lučních i zastavěných ploch
SCHWARZOVÁ, Monika
Tato diplomová práce se zabývá vlivem krajinného pokryvu a využití krajiny na srážko-odtokové poměry malých povodí. V literárním přehledu byl obecně představen srážko-odtokový proces, odtok a faktory, které odtok ovlivňují. V praktické části práce byly představeny a do grafické podoby převedeny jednotlivé měsíce sledovaného období roku 2018 a diskutovány rozdíly ve srážko-odtokových poměrech u dvou vytyčených malých povodí se značně rozdílným krajinným pokryvem. Byly porovnány specifické odtoky povrchových vod z povodí s čistě lesním pokryvem a z povodí s mozaikou ploch orné půdy, lesů, luk a zastavěného území. Zároveň byly sledovány reakce odtokových vln na srážkové události. K výpočtu specifických odtoků bylo použito měření stavu vody ve vodním toku ultrasonickým sní-mačem vodní hladiny a měření rychlosti proudění vody ve vodním toku hydrometrickou vrtulí. K měření srážek byl použit člunkový srážkoměr. Výsledky ukázaly, že specifický odtok z povodí s lesním pokryvem je obecně nižší a pomalejší díky intercepci a zvýšení drsnosti povrchu oproti odtoku vody z povodí s mozaikou ploch orné půdy, lesů, luk a zastavěného území. Lesní pokryv povodí snižuje a zpomaluje odtok především při krátkodobých výrazných srážkových epizodách a zároveň pomáhá udržet stabilní odtok vody z krajiny i při epizodách sucha. Obecně výsledky ukazují na důležitost vegetace v krajině pro její hydrologické vlastnosti. Závěrem byly navrženy úpravy ke zlepšení poměrů v těchto malých povodích.
|
|
|
Změny pokryvu a orografie povodí 4. řádu ve vztahu k výstavbě dálnice hodnocené ze satelitních dat Sentinel-2 a leteckých LiDAR dat
ŽŮČEK, Petr
Práce se zabývá sledováním změny krajinného pokryvu a orografie v povodí čtvrtého řádu. Pro tento účel byla použita satelitní multispektrální data Sentinel-2 a data leteckého LiDAR skenování. Hlavním cílem práce bylo ověřit, do jaké míry lze veřejně dostupná a bezplatná satelitní data Sentinel-2 využít k hodnocení změn území a pro potřeby krajinného plánování. K ověření cíle byla využita časová řada satelitních dat Sentinel-2 pro zhodnocení změny krajinného pokryvu ve vztahu ke stavbě nového úseku dálnice D3 na vybraném území. Sentinel-2 data byla stažena, převzorkována, a klasifikována. Byla použita metoda řízené klasifikace Maximum Likelihood. Kategorie pokryvu byly vytvořeny pomocí trénovacích ploch v softwaru ArcMap. Přesnost klasifikace z dat 22. 9. 2020 byla ověřena pomocí kontrolních bodů, které byly generovány náhodně a terénním šetřením byly zjištěny třídy pokryvu. Z výsledných dat klasifikace byly získány údaje o změně krajinného pokryvu. LiDAR data byla převzorkována na stejné prostorové rozlišení a byly vyhodnoceny rozdíly. Byla nalezena místa s výraznou změnou orografie. Z LiDAR dat byly vytvořeny modely linií soustředěného odtoku. Výsledky modelů byly porovnány a diskutovány. Výsledky srovnání Sentinel-2 dat za období 2017 až 2020 ukazují výrazné zvýšení zastoupení oblastí s řídkou vegetací o 46,39 ha a ploch s travnatou a křovinnou vegetací o 38,36 ha. Dále došlo k zvýšení ploch luk o 7,02 ha a lesních mýtin o 1,95 ha. Sníženo bylo zastoupení orné půdy o 34,78 ha, lesů o 29,05 ha, vodních ploch o 12,12 ha, urbanizace o 13,39 ha a ploch s probíhající stavbou o 4,38 ha. Výsledky srovnání LiDAR dat ukázaly několik oblastí s výraznou změnou orografie. Srovnání modelů linií soustředěných otoků odhalilo výraznou změnu. Výrazná část vody z povodí odtékala do sousedního povodí 1-06-03-0030. Po rekultivaci bývalého odkaliště se rozdělené části koryta Hodějovického potoka propojily a voda z celého povodí končí v uzávěrném profilu řešeného povodí. Celková přesnost 91,4 % a Kappa koeficient 0,902 ukazují, že použitý postup zpracování Sentinel-2 dat umožňuje dostatečně prostorově i tematicky přesnou klasifikaci krajinného pokryvu, vyjma území urbanizace. Klasifikace v zastavěném území měla uživatelskou přesnost 86,7 %. Data zjištěná ze Sentinel-2 dat mohou být tedy použita v několika částech krajinného plánování. Je možné je použít k: aktualizaci využití území, určování aktuálního stavu porostu, sledování lesních komplexů, nebo sledování rekultivací. LiDAR data mohou být efektivně použita ke sledování změn orografie, modelování linií soustředěného odtoku a určování kritických bodů.
|
|
|
Možnosti využití satelitních dat Sentinel-2 v krajinném plánování
TOMS, Petr
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu změn krajinného pokryvu a vlhkostních charakteristik na povodí Dobřejovického potoka pomocí Sentinel-2 dat. Cílem práce bylo zjistit, jak mohou být získané výsledky využity pro krajinné plánování. V první části diplomové práce je zpracovaná literární rešerše, týkající se principů dálkového průzkumu Země, elektromagnetického spektra, spektrálního projevu objektů, multispektrálních dat a satelitních dat Sentinelem-2, zajišťovaných Evropskou kosmickou agenturou. Praktická část obsahuje popis zájmového území, využité metody při zpracování Sentinel-2 dat. Důležitá část se zaměřuje na klasifikaci dat, ze kterých jsou vytvořeny výstupy, interpretovány výsledky a zhodnocena přesnost klasifikace změn krajinného pokryvu. Dále se praktická část věnuje vypočítání vegetačních indexů, díky kterým můžeme získat informace o vlhkostních charakteristikách. Část práce dále poukazuje na využitelnost získaných výsledků ve formách krajinného plánování.
|
|
| |
|
|
Hodnocení datových vstupů a metod Land use, Land-use change and Forestry (LULUCF)
Langer, František ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Švec, Pavel (oponent)
Předkládaná bakalářská práce řeší téma reportování land use v rámci Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), tzv. Land use, land-use change and forestry (LULUCF). V rámci LULUCF se inventarizuje a reportuje stav a vývoj rozlohy těchto kategorií: Forest land, Cropland, Grassland, Wetlands, Settlements a Other land. V Česku je LULUCF reportováno na podkladě katastrálních dat. Cílem této práce bylo na ploše katastrálního území Petříkov ohodnotit přesnost a vhodnost katastrálních dat - atributů druh pozemku a způsob využití pozemku - pro účely reportování LULUCF. Pro výzkum byl použit terénní průzkum, ortofoto a mapa ZM 10. V rámci této práce vznikla tabulka, podle které lze převést konkrétní druh a způsob využití pozemku z katastrálních dat do kategorií LULUCF. Klíčová slova: land cover, land use, LULUCF, Petříkov, prostorová data
|
host ::
RSS.